Myši, potkani a krysy patří mezi jedny z nejsledovanějších škůdců v potravinářských provozech, skladech i ve výrobních závodech. Čím jsou tak nebezpeční? Je nutné se jejich výskytu skutečně bránit? A jak proti těmto hlodavcům bojovat?
Je boj s hlodavci nutný?
Hlodavci vyskytující se v budovách, výrobních halách, skladech a v jejich bezprostředním okolí znamenají nebezpeční z hlediska hygienického i bezpečnostního:
1. Hlodavci jako přenašeči chorob
Především v potravinářských provozech a ve skladech s potravinami jsou hlodavci jako myši, potkani a krysy zdrojem četných nákaz. Jsou přenašeči řady druhů plísní a mnoha choroboplodných zárodků. Patogeny přítomnými na svém těle a především ve svém trusu mohou závažně kontaminovat potraviny.
Hlodavci jsou samozřejmě považováni za škůdce také ve smyslu likvidace uložených zásob. Jeden dospělý potkan za den spotřebuje asi 20 g potravy, napadení prostor těmito škůdci však není otázkou jednotlivců, ale zpravidla celých skupin.
2. Hlodavci jako škůdci technologií
Na co se často – a to především při zvažování četnosti deratizačních zásahů – zapomíná, je riziko ohrožení funkčnosti technologií a s tím související riziko požárů. Hlodavci velice často poškozují výrobní zařízení a uskladněné materiály. Především v případě okusování elektrických rozvodů a kabeláže se pak stává výskyt hlodavců velkým rizikem pro vznik požárů, při nichž mohou celkové škody vyšplhat například až do desetitisíců či statisíců, v závislosti na náročnosti používaných technologií.
Nepodceňujte deratizační zásahy
V žádném případě tedy není možné podceňovat rizika výskytu hlodavců, nejen z hygienických a epidemiologických důvodů, ale také z důvodů bezpečnostních a v konečném důsledku i ekonomických. Náklady na deratizaci jsou minimální v porovnání se škodami, ke kterým může při nedodržování deratizačních pravidel dojít, a v porovnání s náklady na pojištění proti ekonomickým ztrátám.
Jak často provádět deratizaci?
Ochranná deratizace je zákonem danou povinností (Zákon č. 258/2000 Sb.), a to z důvodu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví fyzických osob, životních a pracovních podmínek.
Monitorování výskytu hlodavců a deratizační zásahy by se měly provádět pravidelně ve frekvenci přibližně 2-6 x za rok. V případě potravinářských provozů by měly probíhat měsíční deratizační kontroly, tedy 12x za rok. Eliminace výskytu hlodavců by měla být v každém případě prováděna v rámci dodržování zásad HACCP ihned, jakmile je zjištěna přítomnost hlodavců.
[Zdroj: Stejskal, Václav (2007): Myši jako techničtí škůdci v potravinářských provozech. Dezinfekce, dezinsekce deratizace. Roč. XVI. 3/2007. Str. 92-93. Sdružení DDD]